Indologický seminář (2023). Anotace přednášek šestidílného online kurzu s bohatým obrazovým doprovodem, který byl připraven a realizován pro Virtuální Univerzitu třetího věku (VU3V) podle scénáře A. Krejčího. Celý kurz, s kvízovými otázkami a sadami testovacích otázek ke každé přednášce i seznamem doporučené literatury a slovníčkem hlavních pojmů, je k dispozici zde. S dotazy kontaktujte autora.
Hinduistické umění indického středověku
Kurz provádí posluchače zrodem a vývojem hinduistického sochařství a architektury. Převážnou část indické výtvarné historie tvoří náboženské památky a právě ve středověku, před příchodem islámu, doznalo hinduistické chrámové umění svého zenitu. Kurz sleduje vznik hinduistického výtvarného umění v jeho nejpůsobivější podobě – v uspořádání a výzdobě hinduistického chrámu. Na rozsáhlém obrazovém materiálu seznámí zájemce s hlavními vývojovými etapami i výtvarnými styly hinduistických chrámů od jeho počátků v 5. století až po vrcholné období v 11.-13. století, které bylo přerušeno vpádem islámu a muslimským obrazoborectvím. V jižní Indii pokračoval vývoj chrámového umění až do 18. století, kdy byl utlumen příchodem Britů. Tento kurz navazuje na kurz Buddhistické umění Indie.
1. Hinduistická mytologie a nejstarší výtvarné projevy
Výtvarné umění hinduismu s nespočetným množstvím božstev se zpočátku jeví jako nesrozumitelné. Proto úvodní přednáška začíná historicky u zdrojů hinduismu: příchodu árijských etnik do Indie a védského náboženství. Rozvoj společnosti a náboženského života podnítil vznik mnoha posvátných textů, eposů i legend. Rostoucí význam nových božstev (Višnu, Šiva, Mahadéví) přinesl také rozsáhlou ikonografii, do které budou posluchači uvedeni. Vznikající hinduistické umění se inspirovalo starší buddhistickou tradicí a hledalo i vlastní cesty, jak výtvarně znázornit božské bytosti a zbudovat jejich trvanlivé příbytky – chrámy. Přednáška podává přehled o nejstarších hinduistických památkách z doby Guptovské říše v 5.-6. století v severní a střední Indii. V závěru se pak pokouší doložit počátky vývoje severoindické chrámové věže šikhary.
2. Poguptovské období na jihu
Mocenská rozdrobenost indického severu, invaze Hunů a pozdější obrazoborectví muslimů neumožňuje sledovat vývoj tamního hinduistického umění v 6.-8. století. V tomto ohledu je situace s památkami na Dekkánu a v jižní Indii výrazně lepší. Přednáška se proto zaměří nejprve na období vlády Čálukjů z Badámí a jejich chrámová centra v v Karnatáce (Badámí, Aihóle). Paralelně s nimi ovládli tamilskou oblast na jihu Pallavové (Mahábalipuram, Kánčípuram). Sakrální památky obou říší postupně přešly od skalních monolitických chrámů k volně stavěné architektuře. Posluchači se seznámí s různými experimenty dávných architektů, bohatou sochařskou výzdobou svatostánků i počátky jihoindické chrámové věže vimány. Unikátním průnikem severního a jižního chrámového stylu se pak v 8. století stal čálukjovský Pattadakal.
3. Jih a sever – dva styly
Ve stejném období 6.-8. století navázali na guptovskou tradici a buddhistickou inspiraci umělci za vlády dynastií Kalačuri a později Ráštrakútů v Maharáštře. Jejich rozsáhlé jeskynní chrámy (Elefanta), monolitická architektura a monumentální sochařství kulminují v Kailasanáthově chrámu v Ellóře, největším monolitickém chrámu na světě. Další část přednášky zavede posluchače do vlády Gurdžara-Pratíharů na severozápadě Indie a sporadicky dochovaných památek na jejich teritoriu z 8. a 9. století. Jejich vazalové Čandélové v Madhjapradéši se během 10. století osamostatnili a do poloviny 11. století vybudovali nejhodnotnější části náboženského střediska Khadžuráho. Výklad se zaměří na jejich pokroky ve vývoji severního stylu i nesčetné figurální plastiky ve výzdobě chrámů, včetně světoznámých erotických výjevů. Závěr přednášky se krátce věnuje sochařské produkci za vlády Pálů ve východním Poganží.
4. Variace nágarského stylu
Rozmach severního (nágarského) stylu sakrálního umění v 10. až 12. století dal vzniknout několika regionálním variantám. Současníky Čandélů byla v Radžastánu a Gudžarátu na západě dynastie Sólankí. Jejich výtvory ve stylu Maru-Gurdžara (Modhera, Siddhpur, Patan) mají srovnatelnou kvalitu. Samostatnou kapitolu tvoří v této oblasti stupňové studny (baoli); relativně nedávný objev studny Rani-ki-vav v Patanu je archeologickou senzací. Druhá část přednášky zavede posluchače do Urísy u Bengálského zálivu. Ta byla za vlády dynastie Sómavamší a poté Východních Gangů jediným regionem severu, v němž lze souvisle sledovat vývoj sakrální architektury od 7. až do 13. století. Uríský styl si budeme dokumentovat od malých chrámů až po největší díla celé epochy (Bhuvanéšvar, Purí, Konárak).
5. Vrcholný středověk na jihu Indie
Na jihu Indie je 10.-12. století ve znamení mocenského vzestupu tamilských Čólů. V typologii chrámové architektury navázali na dědictví Pallavů a dovedli je až do monumentálních rozměrů v chrámových areálech, vymezených hrazeními se vstupními gópurami (Tančavúr, Gangaikonda Čólapuram, Darasuram). Výklad se stručně dotkne i proslulých čólských bronzů. V architektonické i sochařské tvorbě je znatelný rozdíl mezi čólskými umělci, tvořícími v žule, a umělci hójšalskými, pracujícími s měkkým steatitem. Říše Hójšalů v jižní Karnatáce se v 11.-13. století stala dalším významných uměleckým centrem jihu subkontinentu (Belúr, Halebíd, Sómnáthpur). Soustružené sloupy a jemné krajkoví hójšalských kamenných reliéfů a stél je dodnes obdivováno pro dokonalé zvládnutí uměleckořemeslné práce.
6. Návraty k zašlé slávě
Poslední přednáška začíná exkurzí na jižní Dekkán do království Západních (Pozdních) Čálukjů v 11.-12. století. Byli to právě oni, kdo propojil severní umělecké vlivy s místní tradicí a přenášel je dál na jih Indie. Jejich méně známý chrámový styl (Gadag) ovlivnil Hójšaly a pokračovali v něm i Kakatíjové na východním Dekkánu až do počátku 14. století (Hanamkonda, Warangal, Palampet). Posledním hinduistickým impériem se na jihu stala Vidžajanágarská říše mezi 14. a 16. stoletím (Hampí), severní části Indie už ovládali muslimové. Pozdější období přináší podstatnější novinky především v architektuře obrovských komplexů jihoindických chrámů-měst v Tamilnádu (Madurai, Srírangam) a obrodě hinduistického umění v moderní době. Závěr kurzu tvoří krátký přehled vlivu hinduistického umění na další země jižní a jihovýchodní Asie.
Foto (zde): autor.