Vodní zázraky v horském Ťiou-čaj-kou

Publikováno v čtvrtletníku DUHA, 2017, 6 (2), 8-12. ISSN 2336-1905.

Vodní zázraky v horském Ťiou-čaj-kou
(九寨沟)

Nízký oblak proniká do lesa na úbočí hory. Kapky studené vody stékají po kmenech borovic na listnatý a bambusový podrost. Nasáklý mech a trouchnivějící padlé kmeny už vodu nechtějí dál přijímat, ta stružkami odtéká dolů. Stružky se postupně spojují do potůčků a říčky a rychle spěchají po svahu. Vymílají koryto až na vápencový, pískovcový či břidličný podklad. Teprve na dně údolí je zpomalí jezerní kaskáda. Jsme v nadmořské výšce 3100 metrů v pohoří Min-šan v severním Sečuánu. V národním parku Ťiou-čaj-kou se nesmí chodit mimo upravené chodníky, ale i pohled z nich do původního horského pralesa je fascinující.

Ťiou-čaj-kou (Jiuzhaigou) je vysokohorským krasovým územím v nadmořské výšce mezi 2000 a 4700 metrů. Bylo vytvořeno ledovcovou erozí, působením vodních srážek a tektonickou aktivitou. Rozloha národního parku je 720 km² a téměř 2/3 plochy jsou pokryty smíšeným lesem, ve kterých žije 170 druhů savců a 14 druhů ptáků. V rezervaci bylo popsáno přes 2500 druhů rostlin včetně 212 vodních. Tím nejslavnějším úkazem Ťiou-čaj-kou je však 114 jezer, protkaných množstvím peřejí, kaskád a vodopádů, z nichž ten největší (Nuorilang) má šířku 320 metrů. To, co v Ťiou-čaj-kou všichni nejvíce obdivují, je úžasně čistá a průzračná voda. Její barva se s hloubkou tůní a jezer mění od světlouce zelených a modravých odstínů přes tyrkysové valéry až po neuvěřitelně temnou inkoustovou modř. Pod hladinou jsou vidět napadané kmeny mrtvých stromů, ale pokud z nich kousek zůstane nad hladinou, hned z něho vyráží nový život. Ve vodě rozpuštěný uhličitan vápennatý a další minerály dodávají živiny unikátním ostrůvkům – některé se podobají bonsajím.

Voda je hlavním prvkem, který utváří krásu a bohatství této rezervace, mnohými považované za jednu z pěti nejkrásnějších přírodních scenérií v celé Číně. Až do 50. let minulého století se o Ťiou-čaj-kou nevědělo a oblast byla pro přírodovědce překvapením. Od 70. let se postupně zpřísňovala ochrana celé oblasti nejdříve na úrovni provincie a později na celostátní i mezinárodní úrovni. V roce 1992 bylo Ťiou-čaj-kou zapsáno na seznam Světového přírodního dědictví UNESCO, v roce 1997 se stalo Světovou biosférickou rezervací. V čínském značení turistických cílů má samozřejmě nejvyšší stupeň AAAAA. To láká k návštěvě tisíce domácích i zahraničních návštěvníků.

V parku se denně pohybuje kolem 20-30 tisíců turistů! Trvale rostoucí zájem návštěvníků si ovšem protiřečí se zájmy ochrany unikátního přírodního bohatství. Správa národního parku povoluje v letní sezóně vstup nejvýše 41 000 osobám v jednom dni. Proto jsou některé starší cesty rušeny a příval návštěvníků je soustřeďován na kapacitní dřevěné chodníky a visuté lávky. Nutno přiznat, že jsou trasovány výborným způsobem a návštěvníkovi umožňují ty nejlepší pohledy na jezera, peřeje i vodopády. Všechny odpadky včetně veškerého odpadu z veřejných toalet jsou důsledně odváženy mimo území parku. V parku jsou zavedeny ekologické autobusy jako jediný způsob dopravy kromě chůze. Za jediný den však pěšky Ťiou-čaj-kou nezvládnete.

Národní park tvoří čtyři horská údolí: údolí Ri-ze a Ze-ča-wa, každé dlouhé 18 km, tvoří jakousi “vidličku”, která pokračuje “rukojetí” v údolí Šu-čeng, jenž je dlouhé přes 14 km. To v nejspodnější části ještě z boku přibírá údolí Ča-ru a pak ústí k silnici a hotelům, kde je jediný vstup do národního parku. Do údolí Ča-ru se chodí jen na vícedenní ekoturistické akce, veškerý návštěvnický provoz je soustředěn do tří prvně jmenovaných údolí.

Ťiou-čaj-kou bohužel leží na geologickém zlomu mezi tektonickou deskou tibetsko-čchingchajskou (Qinghai) a deskou Yangtze (podle řeky Jang-c’-ťiang). To se mu stalo osudným: 8. srpna 2017 byl národní park postižen silným zemětřesením, jehož epicentrum leželo sice hluboko, ale přímo pod parkem. Národní park byl silně poškozen – došlo k několika velkým sesuvům půdy, rozsáhlým lesním polomům, narušeny byly terasy dna v údolích a celý vodní režim rezervace. Výrazně byl poškozen obdivovaný vodopád Nuorilang ležící pod soutokem údolí Ri-ze a Ze-ča-wa. Národní park se podle oficiálních zpráv snad opět otevře náštěvníkům v květnu 2018. Ťiou-čaj-kou už nikdy nebude jako dřív, změní se vodoteče i cesty, nová jezera dostanou nová jména. Ťiou-čaj-kou už nikdy nebude jako dřív.