Publikováno v měsíčníku Pražský přehled kulturních pořadů, 2014, 62 (4), str. 132. ISSN 0862-9293.
Pár dobrých důvodů, proč navštívit Palác Kinských
Aleš Krejčí
Pro orientální umění Praha stále není městem zaslíbeným. Možná je to tím, že k němu nemáme užší vztah jako lidé v bývalých koloniálních zemích. Vůni exotiky a mořské dálky známe jen z knížek nebo ze zájezdů. A přestože v našem městě sídlí obě veřejné instituce, které mají v České republice sběr a vystavování artefaktů z Asie na starosti, otázka stálé expozice visí jakoby stále na vážkách. Přitom kvalita našich sbírek, zejména čínského a japonského umění, je na evropské úrovni.
Náprstkovo muzeum, součást Národního muzea, dostalo před půlstoletím k dispozici barokní zámek v Liběchově u Mělníka a po důkladné rekonstrukci v něm vystavovalo své asijské sbírky od roku 1975. Pak přišla velká voda 2002, která zaplavila zámek i zámecký park, a expozice byla uzavřena. Úvaha o tom, že by se tato expozice přemístila do Prahy, je asi chimérou: areál U Halánků na Betlémském náměstí, sídlo Náprstků, má už tak dost problémů s nedostatkem výstavního prostoru a nedávným uzavřením americké expozice. Asijskou sbírku, jejíž nejstarší předmět byl pořízen v roce 1863 a která dnes čítá kolem 50 tisíc artefaktů, tak nyní muzejní kurátoři jen oprašují v depozitářích. Je smutnou skutečností, že skvostné exponáty zůstávají skryty očím nejméně jedné generace návštěvníků.
Sbírkové fondy Národní galerie, jejíž Sbírka orientálního 
umění byla založena v roce 1952, shromažďují téměř 15 tisíc předmětů. Také tato sbírka dlouho hledala své trvalé umístění. Našla ho v letech 1998 – 2009 v rozlehlých sálech zámku na Zbraslavi, které, stejně jako prostorné nádvoří, umožňovaly pořádat zajímavé doprovodné akce. Začátek roku 2011 se nesl v naději na lepší zítřky: v paláci Kinských na Staroměstském náměstí byla významná část orientálního umění Národní galerie opět zpřístupněna. Nová stálá expozice Umění Starého světa předvedla paralelu dvou velkých regionů. V prvním patře paláce ukázala to nejlepší z asijských sbírek Národní galerie. Ve druhém patře soustředila exponáty egyptského a antického umění, převážně ze sbírek Národního muzea a Univerzity Karlovy. Nyní je Umění Starého světa z ekonomických důvodů už řadu měsíců uzavřeno, v provozu je pouze Konírna pro příležitostné výstavy. Je proto dobrou zprávou, že stálá expozice bude od 17. dubna 2014 opět otevřena!
Dalším důvodem, proč zajít ke Kinským, může být i výstava Vietnamské umění v Čechách, právě probíhající v Konírně. Na rozdíl od čínských nebo japonských sbírek jsou předměty z Vietnamu u nás zastoupeny mnohem méně početně. U země, jejíž příslušníci tvoří mnohatisícovou a nepřehlédnutelnou menšinu v dnešní České republice, to poněkud překvapí. Komorní rozměr výstavy je ovšem dán i prostorem Konírny, která bývá více využívána pro
výstavy grafiky. Vietnamské umění nám ale předvádí i trojrozměrné exponáty. Tím zdaleka nejstarším je bronzový buben z Dong Sonu z období kolem počátku letopočtu, připomínající tehdejší kulturu severního Vietnamu a jižní Číny. Sochařství je reprezentováno lakovanými dřevořezbami s buddhistickými náměty, vesměs z 18.–19. století. Mezi nimi se významně uplatňuje i několik zapůjčených exponátů Náprstkova muzea, zakoupených roku 1943 od známého sběratele Joe Hlouchy. Keramika je zastoupena ukázkami malované kameniny a porcelánu z 19. století, malířství tušovými malbami na papíře a kolorovanými dřevořezy, vesměs z 20. století. Jak si vysvětlit ten velký časový skok mezi bronzovým bubnem a exponáty z poměrně nedávné doby? Kde jsou předměty z dlouhého období říše Čampa (2.–15. století), která byla významným rivalem říše Khmérů z Kambodže? Kurátorka výstavy Z. Klimtová tvrdí, že předměty z Čampy nejsou v Česku zastoupeny ve státních ani soukromých sbírkách. (Vážnému zájemci o umění Čampy doporučuji návštěvu Muzea zlata Istvána Zelnika v Budapešti, které od roku 2011 vystavuje kovové exponáty starých kultur jihovýchodní Asie, včetně unikátů, které v jiných muzeích v Evropě nejsou k vidění.)
Výstava v Konírně paláce Kinských potrvá do 11. 5. 2014.
Foto: World Trend, Národní galerie v Praze
Další články k tématu: Čínské umění, Islámské umění, Indické umění, Khmérské umění