Publikováno v časopisu KAM po Česku, 2011, 5 (1-2), 10. ISSN 1802-8640. 
Kejklíři, polykači ohně, žongléři …
Blíží se sice doba masopustních rejů a plesů, ale neočekávejte, že si teď přečtete něco o bujných karnevalových průvodech. Kejkle a žonglování – to ano! Ale s čísly!!
O tom, že v naší zemi existuje Český statistický úřad (ČSÚ), většina gramotných občanů ví. Nejméně od té nedávné doby, kdy se jeho předseda Fischer stal předsedou úřednické vlády. Koneckonců i menší země, než je ta naše, mají podobné instituce. Průmysl, obchod, doprava, školství, zdravotnictví, prostě celá moderní ekonomika potřebuje mít pohled zpátky, mapovat současný stav
věcí i vyhlížet do budoucnosti. ČSÚ tak pravidelně sbírá a zveřejňuje také údaje o cestovním ruchu. A protože KAM po Česku je magazín o cestování, myslím, že někdy stojí za to se na cestování v Česku podívat statistickým drobnohledem.
Nejdříve si musíme ujasnit pojmy a termíny. Turista je cestovatel, který alespoň jednu noc přenocuje mimo svůj domov v hromadném ubytovacím zařízení (HUZ). Ve smyslu statistiky se nerozlišuje, zda musel přespat během služební cesty nebo si užíval dovolenou. ČSÚ shromažďuje s měsíční periodicitou údaje z vybraného vzorku a čtvrtletně ze všech HUZ. Statistici rozlišují počet hostů v různých kategoriích HUZ (hotelech, penzionech, kempech i turistických osadách) a rozdělují ubytované hosty také na Čechy a cizince. Nás bude ale nyní zajímat návštěvnost krajů České republiky, takže použijeme souhrnné údaje pro jednotlivé kraje. Nutno ještě dodat, že úřad považuje za HUZ zařízení s minimálně pěti pokoji nebo deseti lůžky poskytující přechodné ubytování hostům, a to včetně dětí např. na škole v přírodě.
V tabulce je nejdříve uveden počet hostů v HUZ podle krajů České republiky, zaokrouhlený na tisíce. Uvádím čísla za celý kalendářní rok, protože údaj za nějaký konkrétní měsíc by nás zavedl k nespravedlivému hodnocení návštěvnosti krajů. V průběhu turistické sezóny totiž dochází ke značným výkyvům – například Karlovarský kraj mívá v červenci 2krát více hostů než v lednu. Výsledky v tabulce jsou jistě zajímavé a mohou nás vést k různým úvahám.
Statistiky ČSÚ nám poskytují absolutně přesná čísla, takže z jeho zpráv nebo internetu se kupříkladu dozvíme, že v září 2010 bylo v Ústeckém kraji ubytováno celkem 26 216 hostů. Problém je v tom, že definice HUZ ani zdaleka nezahrnuje všechny ubytované cestovatele. Řada malých venkovských penzionů nabízí menší kapacitu než zmíněných 10 lůžek. Můžeme se také domnívat, že některá ubytovací zařízení schválně vykazují jiný počet lůžek, než odpovídá skutečnosti, třeba z důvodu úspory na místních nebo lázeňských poplatcích. Definice HUZ také vůbec nedokáže postihnout návštěvy příbuzných, ubytované v domácnostech, anebo výměnné zájezdy, jejichž účastníci nocují ve školách, sokolovnách, na farách nebo v domovech u svých kamarádů. Kvalifikované odhady ukazují, že s těmito turisty a hosty by se čísla oficiální statistiky musela zvýšit o 20 až 25 %.
Buďme však k našim milým statistikům shovívaví. Jejich metodika je vypilovaná do detailu. Pokud srovnávají svá data, pak nikdy jablka s hruškami. Výsledek jednoho kraje srovnávají v meziročních řadách zase jen s výsledkem téhož regionu. Jinak to bohužel chápou někteří senzacechtiví novináři anebo příliš horliví úředníci. Tabulku krajů si srovnají podle počtu turistů a potom vyvozují závěry. Tento kraj je lepší a tento horší. Těm na „posledních“ místech dávají Černého Petra – kraji Pardubickému, Ústeckému a Vysočině. To je nesmyslné srovnání. Ti poslední totiž nejsou „poslední“. Proč?
| kraj | počet hostů (v tis.) | počet lůžek | lůžek/km² |
| Praha | 4 347 | 83 132 | 167,6 |
| Středočeský | 645 | 30 024 | 2,7 |
| Jihočeský | 917 | 50 656 | 5,1 |
| Plzeňský | 479 | 26 664 | 3,5 |
| Karlovarský | 666 | 29 149 | 8,8 |
| Ústecký | 336 | 19 243 | 3,6 |
| Liberecký | 653 | 41 503 | 13,1 |
| Královéhradecký | 810 | 45 192 | 9,5 |
| Pardubický | 321 | 20 544 | 4,5 |
| Vysočina | 359 | 19 532 | 2,9 |
| Jihomoravský | 1 041 | 32 260 | 4,5 |
| Olomoucký | 377 | 19 127 | 3,7 |
| Zlínský | 448 | 20 126 | 5,1 |
| Moravskoslezský | 586 | 25 935 | 4,8 |
Zdroj: ČSÚ, vlastní propočet
Počet hostů v kraji hodně souvisí s turistickou infrastrukturou, například s kapacitou ubytovacích zařízení. Dal jsem do tabulky počet lůžek v HUZ v roce 2009. A v dalším sloupci jsem tento počet vydělil rozlohou kraje a získal tak průměrnou hustotu lůžek v kraji. A hle – najednou je na tom Pardubický kraj mnohem lépe, naopak mezi posledními kraji se nám objevil Plzeňský! Číslo 2,7 u Středočeského kraje je tady poněkud zavádějící, většina turistů se ubytovává rovnou v Praze. Když spravedlivěji přepočteme lůžka a rozlohu pro Prahu a Středočeský kraj dohromady, získáme pro tento region hodnotu 9,8 lůžka/km², což je ale v našem srovnání pořád výrazně nad průměrem. Všimněte si vysoké hustoty ubytování v Libereckém a Královéhradeckém kraji – to víte, Krkonoše!
Na množství turistů přijíždějících do krajů má ovšem vliv i řada dalších skutečností. Každý kraj zdědil jiné množství historických památek a přírodních krás. Kraje se od sebe liší hustotou dopravní sítě a kvalitou silnic nebo veřejné dopravy. Některé kraje dokáží propagovat své turisticky atraktivní cíle lépe, jiné hůře. A tak se jen pomalu během let mění stereotypní image našich regionů, tedy to, jak je vnímáme. Kraje s velkými přírodními plochami a chráněnými územími, s množstvím historických měst a památek a bez velkých průmyslových center jsou tradičně považovány za ty „turistické“. Položme svým známým otázku: „Kde jste byli letos na dovolené?“ Odpověď „v jižních Čechách“ nás nepřekvapí, naopak při odpovědi „v Ústeckém kraji“ řada z nás povytáhne překvapeně obočí. A tak je úkolem lidí v marketingu cestovního ruchu i časopisů, jako je KAM po Česku, aby hranice našeho vnímání posouvaly směrem k novému cestování, poznávání a vnímání.
foto World Trend
ZPĚT na články z cestovního ruchu ZPĚT na marketingové texty